Tag Archives: Mark Millar

Jupiter’s Legacy 1-2

Scénář: Mark Millar
Kresba: Frank Quitely

JupiterLegacy2_001aNa tuhle Millarovu oceňovanou pecku jsem se fakt těšil, ale jsem rád, že jsem si počkal, až bude více dílů. Dvě minisérie Jupiter’s Legacy na sebe velmi úzce navazují a zároveň 10 čísel vycházelo dohromady dlouhé čtyři roky.

Prvně musím pochválit kresbu Franka Quitelyho, kterého miluju od jeho All Star Supermana, a v tomhle komiksu „jede bomby“ přesně v tomhle supermanovském duchu. Zdejší superhrdinové jsou správně ikoničtí, a i když jde zde o Millarovy původní superhrdiny, mají v sobě ten nádech klasických superhrdinů jako jsou Superman či Wonder Woman.

Jupiter’s Legacy přejímá s úctou základní superhrdinskou myšlenku a v kouzelném retro duchu nám představuje první americké superhrdiny, abychom později viděli jejich nelichotivé stránky. Nejedná se o až takovou dekonstrukci žánru jako u Strážců, ale rozhodně je tenhle komiks Watchmenům v lecčem podobný. Nastupuje mladá generace hrdinů, která pořádně neví, co si ve světě počít, protože moderní doba není zdaleka tak černobílá jako dříve. Především vidíme syna a dceru největšího a dosud žijícího „supermana“, který je pořád uznávaný a aktivní hrdina, zatímco jeho potomci se jeví jako ostuda rodu, protože je zajímá prchlivá sláva, berou drogy a podobně.

Tenhle námět není v dnešní době kdovíjak objevný, ale Millar ho zpracoval na výbornou. Komiks je především strhujícím rodinným dramatem, kde o zvraty není nouze a je neskutečně chytlavý. Navíc je v Jupiter’s Legacy i mnoho zajímavých nápadů, například se mi hodně líbilo realistické pojetí superhrdinských bitek, které se často odehrávají tak, že hromada superhrdinů se vrhne na nejmocnějšího oponenta, povalí ho na zem a tam do něho ze všech stran tlučou a kopou, dokud není zneškodněn. To mi připadá velice realistický, spíš takto by možná vypadaly bitky, kde je opravdu potřeba zastavit někoho nebezpečného, ne žádné blyštivé bojové umění, lítání vzduchem… spojené s ničení majetku a ohrožování civilistů.

Jupiter’s Legacy je mimořádně zábavné dílko, které dále rozvádí superhrdinské téma. Nejedná se o tak přelomové a dospělé dílko jako Strážci, ale rozhodně se v něm dá najít mnoho zajímavých myšlenek a takhle by podle mě měla vypadat práce se superhrdinským žánrem.

9/10

JupiterLegacy2_009 Jupiter's Legacy Vol. 2 002-010 Jupiter's Legacy Vol. 2 004-010

,

Trouble

Scénář: Mark Millar
Kresba: Terry Dodson

Trouble 03 - 00 - FCTo jsem si dal. Slyšel jsem o tomhle komiksu, že se jedná o příšernou věc, a taky že jo. Dlouho jsem u komiksu tak netrpěl jako u tohohle kousku.

Komiks vznikl jako jakýsi pokus o znovuožití žánru romantických komiksů, který byl relativně populární v 40. a 50. letech. Na počátku tisíciletí najali Marka Millara, aby napsal komiks, který pak měl jeden ambiciózní cíl – mělo se v něm ukázat, že tetička May je ve skutečnosti matkou Petra Parkera.

Fakt nevím, jestli se Millar rozhodl Marvel vytrolit, ale jedná se s největší pravděpodobností o nejhorší komiks, co kdy napsal. Částečně je to komiks ve stylu puberťáckých filmů o nadržencích, co na letní brigádě shání holky na sex, a postupně se to přetaví v dramatičtější, vážnější rozuzlení. A jedna část je horší než druhá. Vtipy jsou úplně debilní a v obou segmentech se postavy chovají naprosto příšerně. Mladá tetička May tu z nějakého důvodu vypadá jako MJ (je na to v komiksu i několik odkazů), ale i když je podobně jako MJ energická divoška, tak je to taky sobecká blbka, které nedělá problém být nevěrná svému klukovi, a když pak narazí na problémy, řeší je s elegancí slona.

Upřímně mě ten komiks uráží tím, že se rozhodli udělat tetičce May takhle trapnou minulost, asi jim to z nějakého důvodu připadalo děsně „cool“. Ale je to fakt nebetyčná ptákovina s maximálně nesympatickými postavami.

Dva body dávám za slušnou kresbu Terryho Dodsona.

2/10

Trouble 01 - 05 Trouble 04 - 04Trouble 03 - 04

[Top]

Old Man Logan

Scénář: Mark Millar
Kresba: Steve McNiven

51LoG5uYr7L._SX323_BO1,204,203,200_Jeden z mých největších komiksových restů je za mnou. Old Man Logan je už i v Česku docela pojem a já na tenhle komiks nikdy neslyšel nic jiného než chválu. A ta je samozřejmě zasloužená.

Mark Millar se do toho opřel. Představuje velice depresivní verzi Wolverina, který žije v neuvěřitelně depresivním postapokalyptickém Marvel světě. Jo, depka Millarovi vždycky šla jako málokomu. Starý Logan si žije na farmě se svou manželkou a dětmi a zapřísáhl se, že už nikdy nevytasí drápy. Stejně jako v Millarově starším díle Wanted i zde ovládli svět superpadouši, kteří se dohodli na spolupráci a vyvraždili superhrdiny. V blízké budoucnosti nyní žije jen hrstka potomků superhrdinů, ale spíše tu jsou superpadouši a jejich potomci jako například Hulkova rodina (která je často vidlácky dementní, protože Bruce Banner ji založil se svou sestřenicí She-Hulk) a proti nim nemá nikdo šanci se postavit.

Komiks je opravdu hodně temný a drsný. Všude vidíme narážky na starší marvelovské komiksy, postupně se dozvídáme, co se s jakými postavami stalo, a prohlížíme si zdevastovanou Ameriku. Tou Logan projíždí se starým a slepým Hawkeye, aby vyhrál souboj s časem a včas dokončil kšeft, který zabrání tomu, aby mu Hulkové zmasakrovali rodinu. Žánrově je pak komiks westernem v kombinaci s road-movie.

Millar na nás hází jednu působivou scénu za druhou, komiks běží jako hodinky a je těžké se od něho odtrhnout. Postava Old Man Logana je navíc perfektní, a tak jsem docela rád, že ji teď v Marvelu začali znovu používat. A aby toho nebylo málo, tak má komiks vynikající kresbu Steva McNicvena.

Old Man Logan je depresivní našlapaná post-apo akce, která vám vyrazí dech.

9/10

1282325 zone-oldmanlogan-0056isc3 zrQLRi9

, , ,
[Top]

Mrtvý nebo živý

Scénář: Mark Millar
Kresba: J. G. Jones

img_1367077Jeden z dalších komiksů, který jsem si chtěl už dlouho přečíst, ale dostal se k němu až teď. Dnes už dobře vím, že Mark Millar je zatraceně dobrý scenárista a tohle byl jeden z komiksů, které ho proslavili a ve kterým předvedl svůj talent.

Millarův um spočívá mimojiné v tom, že umí napsat pořádně drsné scény, kde kombinuje násilí a psychický teror. Proto příběh o superpadouších, kteří kdysi dávno vybili superhrdiny a teď si jenom v podstatě hrají na vlastním písečku, v němž obyčejný člověk je jen jejich hračka, se zdá být pro tohoto scenáristu dokonalý materiál. A taky že jo. Mark Millar se totiž v superhrdinech/superpadouších vyzná a má pro ně cit, a proto jeho hrátky s tímto žánrem stojí za to. Máme tu hodně černého humoru, během něhož často naráží na různé konkrétní superhrdiny z Marvelu a DC Comics. Ten humor je ale opravdu maximálně černý, takže pro mnoho čtenářů bude něco, co mělo být považováno ještě za vtip, spíše dramatickou a zarážející scénou. Jsem si docela dost jistý, že i mě zatrnulo u mnoha scén, které Millar původně považoval za děsnou bžundu.

Mrtvý nebo živý alias Wanted (podle kterého je film, který má s komiksem společný v podstatě jen název) je ale především zábavný a až překvapivě svižný komiks. Millar ukazuje čtenáři svou vizi současnosti, ve které tajně operují superpadouši, s jakousi samozřejmostí. To je povětšinou paráda, ale musím říct, že mě taky trochu zamrzelo, že jsem tento zajímavý svět a zajímavé postavy nemohl více prozkoumat.

Za ovšem problematickou postavu považuju tu hlavní. Wesley Gibson, který žil celý svůj život jako nudný loser, ale brzy zjistí, že je ve skutečnosti synem největšího superpadoucha a podobně jako on má obrovský talent zabíjet (jakýsi převrácený oblíbený motiv o Vyvoleném), je trochu zvláštní patron. Není to úplný magor a jeho proměna ze „spořádaného občana“ v zlého člověka bez svědomí na mě působila jaksi nedotaženě. Ano, zlouni mají metody, jak zbavit ostatní empatie, ale i ty jsou v komiksu spíše jen načrtnuté. Možná Millar chtěl ukázat, jak moc snadné je být zlý, když má člověk k tomu příležitost… ale já si myslím, že ten tlak musí být větší než to, co je v komiksu zobrazeno. Na druhou stranu nejsem žádný psychiatr, takže co já vím. Jen já osobně jsem měl problém hlavní postavě věřit a více se do ní vcítit. I když možná i to byl asi trochu Millarův plán vzhledem k závěrečné scéně.

K závěru ještě musím zmínit kresbu. V úvodníku se nešetří chvály na J. G. Jonese, ale s tím já se nemůžu zcela ztotožnit. Jones je očividně zkušený borec, ale myslím, že má jeden, u komiksu docela zásadní problém – tváře postav si nejsou moc podobné. Nejvíc to odnáší právě hlavní hrdina, který je později kreslený podle Eminema, ale předtím se na něho moc nepodobá (a není to jen změnou účesu). Další postavy jsou taky kreslené podle slavných herců, ale bohužel i díky tomu je vidět, že tohle Jones nezvládá, protože v rámci jedné scény někdy daná postava vypadá jako její herecký předobraz, někde už ne. Nechci být za detailistu, ale i tahle věc mně během čtení trochu bránila se do tohoto skvělého dílka ponořit. Na druhou stranu akční sekvence jsou v komiksu často mimořádně vyvedené.

Mrtvý nebo živý je hodně zajímavý komiks, v němž zase Millar ukazuje, jak drsný komiks umí napsat (myslím, že snad každého čtenáře aspoň párkrát zamrazí). Není to však podle mě tak kvalitativně vyvážené dílko jako něco z jeho ostatní tvorby.

8/10

kn_2007_11_24_23_26_51 cmx0724uk2 cmx0724uk1

[Top]