Calvin a Hobbes 2: Pod postelí něco slintá

Posted on 13.2.2018 in Ostatní

Scénář: Bill Watterson
Kresba: Bill Watterson

Druhá sbírka kultovního komiksového stripu.

Calvin a Hobbes jsou komiks plný fantazie, který často mile překvapí a často slušně pobaví. Má docela velký komediální rozsah, ale především u čtenáře cílí na nostalgii. Navíc je hezky nakreslený.

Bohužel jsem si uvědomil, že si připadám, jak kdybych postupně stripy Calvina a Hobbese četl spíše z povinnosti. Líbí se mi ten komiks, ale ne natolik, že bych ho hltal a hrozně chtěl číst další díly. Možná je to i tím formátem. Kdybych četl noviny a každý den na mě vyskočil příběh malého kluka a jeho imaginárního kamaráda tygra, tak bych ten komiks asi nepřeskočil. Ale v sebraných svazcích mě to tolik netankuje.

Příjemná záležitost, ale další díly asi v dohledné době číst nebudu.

7/10

Despicable Deadpool: Deadpool Kills Cable

Posted on 11.2.2018 in Marvel

Scénář: Gerry Duggan
Kresba: Scott Koblish

Deadpool se nám chystá usmrtit Cablea, se kterým má dlouholetou minulost – jednu dobu sdíleli i komiksovou sérii.

Deadpool má v této sérii přídomek „despicable“, odporný, zavrženíhodný a prostě celkově má být děsně zlý. A je fakt, že oproti Deadpoolům od Waye je tenhle o trochu méně roztomilý a o trochu více sadistický a surový. Ale proč ne, i tohle mi k Deadpoolovi sedí.

Komiks nám explicitně sděluje, že Deadpool zabije Cablea, jenže to není žádná béčková postava a Deadpool stále NENÍ padouch, takže je jasné, že kolem toho scenáristi vymyslí nějaký ten příběhový taneček, a taky že jo. Jenže je to naštěstí vcelku zábavný.

Příběh sice není extra velká řacahanda, ale je v něm hodně nápadů a spousta krvavé akce. Určitě existují vtipnější Deadpoolové, ale i tomuhle „odpornému“ Deadpoolovi se sem tam nějaký ten dobrý džouk povede.

Celkově slušný Deadpool.

7/10

(obsahuje komiksy Despicable Deadpool 287-291)

Deadpool

[Top]

Friday the 13th: Bad Land

Posted on 22.1.2018 in Ostatní

Scénář: Ron Marz
Kresba: Mike Huddleston

Americké hororové komiksy nebývají špatné. Především co se týče brutality, tak je to ideální médium, protože komiksy nejsou v USA tak kontrolovaný jako filmy, a tvůrci se tak můžou s drsností pěkně rozjet. To je i případ krátkého komiksu Bad Land ze světa Pátku třináctého (neboli se slavným zabijákem Jasonem).

V Badlands se prolínají dva příběhy. V jednom vidíme jednu nepříjemnou návštěvu indiánů, která neskončí pěkně, a v druhé klasičtější téma pro slashery – parta mladých a nadržených lidí v lesní chatce. Komiks je to natolik krátký, že puberťáci nestihnou být otravní a komiks stále příjemně šlape. Brutalita je na vysoké úrovni a je slušně nakreslená, takže v tomhle ohledu nedělá komiks Pátku třináctému ostudu (pokud tohle od slasheru očekáváte, což snad jo).

Horší je, že i když ani indiánská část není nijak špatná, tak samotné prolnutí a finále vyzní do ztracena. Obě části jsou spíše slušně načrtnuté, ale konec je jen předvídatelný a nedojde k zajímavému střetu.

Slušný hororový komiks.

6/10

[Top]

Savage Wolverine 14-23

Posted on 20.1.2018 in Marvel

Scénář: Richard Isanove, Jen Van Meter, Gail Simone, Frank Tieri, John Arcudi, David Morrell
Kresba: Richard Isanove, Rich Ellis, Neil Edwards, Felix Ruiz, Joe Quinones

Dočetl jsem tuhle zajímavou minisérii, v níž si různí tvůrci „půjčují“ slavného Wolverina, aby ukázali, jaký pěkný příběh s ním dokáží vykouzlit.

Od čtrnáctky začíná příběh od kreslíře Richarda Isanoveho, který si výjimečně komiks i napsal. Kresba je hodně působivá a dokonce ani příběh není vůbec špatný. Ocitáme se v 30. letech, v nichž bují kriminalita, na které se podílí i nechvalně slavný zákaz alkoholu. Wolverine je svědkem toho, jak mafie brutálně terorizuje pár obyčejných místních lidíček a zastane se jich. Výsledkem je spousta násilí a smrti na obou stranách tábora. Příběh není nic objevného, ale slušně to šlape. Malinko jsem měl jen problém s tím, že Wolverine je tu až příliš velký klaďas. Všem hned pomáhá bez jakéhokoliv váhání, bručení či nadávání, takže místy připomíná spíš Supermana (kdyby měl Superman drápy, se kterými by uřezával končetiny), což mi trochu nesedlo. Byl by to skvělý komiks, ale Wolverine je tu podle mě trochu „out of character“.

Vyrazil mi dech komiks Johna Arcudiho (mimo jiné tvůrce Masky) z první světový války, který ukazuje Wolverina jako člověka (mutanta), který se musí vyrovnávat s tím, že je strojem na zabíjení a s nejednoznačností velkých válečných konfliktů. V tomhle příběhu není jasně vykresleno dobro a zlo, a na rozdíl od většiny superhrdinských komiksů se to tady nevyřeší nějakou oklikou a opravdu se dostane Logan před situací, v níž se hranice mezi „dobrem“ a „zlem“ úplně smyje. Je prostě voják a ještě k tomu neuvěřitelně efektivní voják. A aby toho nebylo málo, tak finále přinese jeden nečekaný WOW efekt. Tento příběh The Great War (čísla 21-22) považuju za opravdovou lahůdku, která se může řadit mezi nejlepší příběhy s Wolverinem.

V dalších příbězích je tu příjemná jednohubka z 60. let o rasových třenicích s Mexičany, slušný příběh s Jubilee od Gail Simone, noir kraťas plný krve a stylově nakreslený příběh o tom, jak se Wolverine zastává vlků (který napsal David Morrell, autor knižního Ramba).

Wolverine je prostě vděčná postava. Žil natolik dlouho, že se s ním můžeme podívat do různých zajímavých koutů historie, a navíc nemá k násilí (a potokům krve) daleko. Savage Wolverine je hodně fajn série a příběhy v téhle části se velmi povedly.

8/10

John Arcudi, Savage Wolverine, Wolverine

[Top]

Civil War II

Posted on 18.1.2018 in Marvel

Scénář: Brian Michael Bendis
Kresba: David Marquez, Jim Cheung, Olivier Coipel

První Civil War od Marka Millara je jeden z mých nejoblíbenějších superhrdinských komiksů. Byl to hodně zajímavý event, ale především hlavní Millarova minisérie je úchvatná záležitost. U dvojky jsem se rozhodl, že si teď přečtu jenom hlavní sérii od Briana Michaela Bendise a vedlejší komiksy si případně přečtu jindy, aby se mi zážitek moc netříštil.

Na Bendise se teď hodně snáší kritika nerdů ze všech stran, z nichž některou nemůžu posoudit, protože jsem tolik jeho novějších komiksů nečetl. Jinak jsem toho od něho ale četl opravdu hodně a spoustu komiksů od něho zbožňuju, takže ho řadím mezi mý nejoblíbenější komiksový scenáristy. U tohohle komiksu je vidět, že se hodně snažil, takže… Bendisova „magie“ na mě zafungovala.

Tenhle komiks je totiž především zatraceně zábavný. Lítá na vás jedna zajímavá scéna za druhou, postavy jsou docela cool a tempo je dost svižné. (Pokud byste do toho četli chronologicky tucty tie-inů, tak by asi zážitek vypadal jinak). Doslechl jsem se o tom, že příběh je kontroverzní kvůli rozhodnutí některých postav, ale já je poměrně chápal. Rozhodně tedy čtenáře nečeká tak zajímavý názorový konflikt jako v první Civil War (registrace superhrdinů – dodržovat zákon nebo ideu superhrdinů s právem na tajnou identitu), ale zdejší nápad je taky velmi slušný – je fér využívat superschopnost mutanta vidět budoucnost k tomu, abychom trestali padouchy za to, co teprv udělají (resp. neudělají, protože jim v tom s předstihem zabráníme)? Bendis tu myšlenku zajímavě rozvádí a ačkoliv se to nakonec přenese ze spíše morální roviny na spíše praktickou rovinu (můžeme věřit vizím daného mutanta?), tak to přinese pár zajímavých situací a konfliktů. Např. když She-Hulk v soudní síni obhajuje padoucha, který má špatnou pověst, ale ten svůj zločin prostě nespáchal, jen ho pravděpodobně v budoucnosti spáchá. Což je pak ještě v kontrastu s jinou soudní pří, kterou tu nebudu už rozebírat, protože se k těm, kteří komiks ještě nečetli, nemusela ta informace dostat a je to dost zajímavý zvrat.

Celkově mě druhá Občanská válka mile překvapila. Není to bůhvíjak propracovaný komiks, ale na poměry superhrdinského mainstreamu MÁ zajímavou myšlenku a je díky Bendisovi zatraceně zábavný a často i velice napínavý. Opravdu vás bude zajímat, co se stane v dalším čísle.

Dobrá práce.

8/10

Brian Michael Bendis, Captain Marvel, Iron Man, Spider-man, Thor

[Top]

Amazing Spider-Man 01-06

Posted on 8.1.2018 in Marvel

Scénář: Dan Slott
Kresba: Humberto Ramos

Superior Spider-Man je mrtvý, ať žije Amazing Spider-Man.

Docela jsem se bál, že po skončení vynikající série Superior Spider-Man, v níž byl Spider-Manem Doctor Octopus (šílený nápad, ale nečekaně velice dobře fungoval), bude Spidey nudný. Navíc v té době šel do kina Amazing Spider-Man s Andrewem Garfieldem v hlavní roli, takže jsem se bál, že se bude komiks hodně podobat filmu (který se mi vůbec nelíbil). Bál jsem se zbytečně.

Komiks pořád píše Dan Slott a ten od prvních okamžiků dokazuje, že umí psát i Petera Parkera. Parker se vrací do svého těla a musí se vypořádat s následky toho, že se za něho – v superhrdinském i osobním životě – vydával bývalý padouch a egomaniak doctor Otto Octavius. Čekal bych, že se tuhle kapitolu budou snažit tvůrci rychle uzavřít a možná se i tvářit, že se to nikdy nestalo, ale díkybohu to tak není. Parker přebírá „svoji“ firmu, kterou předtím založil Octavius, ale chce jí vést po svém. Seznamuje se se sympatickou liliputkou, s níž Octopus chodil, a stávají se z nich spojenci. Celkově vidíme Parkera, jak se snaží být co největším správňákem a to i v ohledech, které by Octopuse – ač se o to v Superior Spider-Manovi snažil – nikdy ani nenapadly.

V těchto číslech se taky Spidey porve s naštvaným a nebezpečným Electrem a zhrzenou Black Cat, která je nyní víc padouška než antihrdinka a umí pořádně vytasit drápky. Ke konci se Spidey seznámí s tajemnou holčinou s pavoučími schopnostmi, co si říká Silk a jejichž feromony úplně blázní, když jsou poblíž.

Takže Spidey se rozhodně nenudí. Navíc kresba Humberta Ramose je moc fajn. Postavy vypadají cool, hezký holky jsou sexy a všechno to působí poměrně svěže a akčně. Slott s nápady nešetří, takže je nakonec start nového Spider-Man „restartu“ poctivou náloží superhrdinského komiksu.

Pokračoval bych hned dál, ale po 6. čísle přichází na řadu obří event Spider-Verse, který fungoval napříč mnoha sériemi (včetně Amazing Spideyho), takže o něm se rozepíšu odděleně.

Výborný Spider-Man.

8/10

Amazing Spider-Man, Dan Slott, Spider-man

[Top]

Top 10 komiksů, které jsem četl v roce 2017

Posted on 6.1.2018 in Informační

Letos jsem přečetl hodně komiksů, ale přeci jen ne tolik jako v minulých letech, a tak jsem místo obvyklé dvacítky vybral komiksů deset – ale rozhodně tento výběr stojí za to. Všechny uvedené komiksy vřele doporučuju.

10) Secret Warriors 07-28
9) Vinland Saga Vol 13-14
8) Avengers Undercover
7) Love Hina Vol 1-3
6) Úsměv

5) Catwoman: When in Rome
4) Amazing Spider-Man Vol 1.1
3) Gotham Central 1
2) Old Man Logan
1) Doom Patrol 19-34

[Top]

Catwoman: When in Rome

Posted on 29.12.2017 in DC

Scénář: Jeph Loeb
Kresba: Tim Sale

Na tenhle komiks jsem byl dlouho zvědavý, ale musím říct, že jsem vůbec nečekal, že mě tahle Catwoman tak vyrazí dech.

Catwoman: When in Rome vytvořila stejná dvojice jako slavný komiks Dlouhý Halloween s Batmanem. I tady vás čeká úderný scénář s cool vnitřními monology a především originální a zatraceně působivá kresba Tima Salea. Ten je většinou výborný, ale co předvádí tady, je naprosto dechberoucí. Catwoman je šíleně sexy a stylová, ačkoliv nosí svůj starý kostým, který má veliká ušiska a dokonce i ocas. Ale i prostředí, divoké barvy, akce… Nejsem žádnej uměleckej kritik, ale hromadu panelů by si zasluhovalo zarámovat a v podstatě KAŽDÝ panel je prostě nádhera, nádhera a ještě jednou nádhera.

Příběh je o Catwoman, která se vypravila do Říma, aby pátrala po své minulosti a hned se pustí do křížku s místními mafiózy. Je taky obklopená více chlapy, než by se jí asi líbilo – pohledný mlčenlivý zabiják Blonďák, úlisný Hádankář a taky je tu možnost, že ji z Gothamu sleduje samotný Batman. Scénář je překvapivě vcelku originální a přinese i nějaký ten zvrat. Loebem napsané hlášky bývají perfektní, ale konstrukce příběhu je někdy trochu zvláštní (některé zvraty mi nepřišly moc důvěryhodné a je vidět, že některé scény jsou dělané spíš pro efekt). Ale podle mě je zdejší příběh lépe zpracovaný než v uznávaném Dlouhém Halloweenu.

Čímž se dostávám k mé závěrečné a možná trochu kontroverzní myšlence – Catwoman: When in Rome je lepší než Batman: Dlouhý Halloween. Catwoman má totiž ještě působivější kresbu a příběh lépe funguje. Každopádně bez jakéhokoliv srovnávání doporučuju tenhle komiks všem, protože to je maximálně příjemný komiks nejen pro fanoušky Kočičí ženy.

9/10

Batman, Catwoman, Jeph Loeb, Tim Sale

[Top]

Richard III.

Posted on 27.12.2017 in Manga

Scénář: Richard Appignanesi
Kresba: Patrick Warren

Manga Shakespeare – nepřijde mi jako špatný nápad převyprávět klasiky ve formě, která teď zrovna frčí. Scenárista dokonce v dialogách přesně cituje Shakespeara, takže nejsou čtenáři ochuzeni o původní styl.

Kresba tohohle komiksu je ale zvláštní. Není to „ryzí“ manga, tj. ji nekreslil Japonec, ale Brit Patrick Warren. Ten však má styl mangy zvládnutý velice dobře. Přesně umí napodobit ty líbivé aspekty mangy, díky kterým jsou padouši správně ďábelští a krásky nádherně nevinné a zároveň sexy. Bohužel z nějakého důvodu působí kresba někdy nedokončeně. Sem tam chybí tuš, někdy v pozadí vidíme jen zhruba anatomii postav… A není to tak, jak se to dělá v japonské manze např. pro zdůraznění komediální situace, že postavy mají jen ty nejhrubší rysy. Tady to fakt prostě vypadá jen jako nedokreslená práce a opravdu z toho mám pocit, že to není dodělané proto, že nějak nestíhali. V konečným důsledku jsem si tedy kresbu často vychutnával, protože se mi manga styl líbí, ale často jsem se taky zarazil a nechápal, co je to za nedodělek.

K hodnocení samotného příběhu by mi určitě pomohlo, kdybych znal původní Shakespearovou hru, což neznám. Asi bych to neměl přiznávat, ale žádný obří fanoušek Shakespeara nejsem. Něco jsem četl v originále, občas tomu nerozuměl. Viděl jsem nějaké filmové adaptace, některé mi přišly moc fajn, ale že bych v nich viděl geniální satiru nebo nadčasové umění, to zase ne. Každopádně příběh tak, jak je vyprávěný v téhle manze, mi přišel… nic moc. Trochu moc rychle se tam zloduch Richard III. dostane k moci, protože on je inteligentní, zatímco všichni kolem něho jsou důvěřiví idioti, co ještě k tomu lpí na stupidních tradicích. Příběh pak vrcholí epickou bitvou dvou armád.

Pikle, které kuje Richard, mi nepřišly nijak zvlášť vynalézavý, prostě se nějak děly. Postav je tam hrozně moc, ale jediný zajímavý je právě Richard, který má něco do sebe, ale minimálně v jeho manga verzi jsem tam nějakou složitou psychologickou studii neviděl.

Manga Richard III. na mě nakonec působilo jako takové líbivé počtení s nijak zvlášť zajímavým dějem a slušnou kresbou.

6/10

[Top]

Astonishing X-Men Vol 3-4

Posted on 18.12.2017 in Marvel

Scénář: Joss Whedon
Kresba: John Cassaday

Tak tohle jsem vážně nečekal. Whedonovi X-Meni mě začali dost otravovat.

Ze začátku to byla slušná jízda. Zajímavá kresba s velkými panely, zajímavé vztahy mezi X-Meny, kde charaktery postav jsou velmi výrazné, jen příběh trochu váznul. Bohužel s dalšími booky je příběh už naprosto zabržděný a na postavy se Whedon zaměřuje dost divně.

Ve druhém booku se rozjel příběh, který mi nepřišel nijak zvlášť zajímavý, ale v dalších knihách je to bohužel hlavní dějová linie. Je tu nějaký naštvaný mimozemšťan a X-Meni se podívají na cizí planetu, kde je jakási diktatura a mimozemšťani, kteří věří, že Colossus je předpovězený vrah jejich planety. Whedon se tam snaží dát nějaké zvraty, ale stejně jsem z toho měl pocit milionkrát viděného.

Předtím hlavní výsada, teď hlavní průser – postavy. Ty mluví občas hodně slangově a používají různé narážky, které pro mě byly občas těžké rozklíčovat. Jejich flirt a sexuální narážky jsem ale pochopil správně, a začaly mě čím dál víc otravovat. Chápu, že třeba Colossus s Kitty Pryde mají nějaký intenzivní romantický vztah, ale střídání nálad mezi „naštvaností/uražeností“ a nenasytným sexuálním apetitem mi přišlo dost divný. Stejně tak vztah mezi Beast a velitelkou Swordu je jen plný úchylných hlášek a nadrženosti.

Pořád se v těchto knihách dá najít několik výborných momentů se skvělou kresbou či pár vydařených hlášek, ale celkově jsem z toho komiksu neměl dobrý pocit a ke konci mi byl osud postav úplně fuk.

6/10

Astonishing X-Men, Colossus, Cyclops, Emma Frost, John Cassaday, Joss Whedon, Wolverine, X-Men

[Top]

Amazing Spider-Man Vol 1.1: Learning to Crawl

Posted on 19.11.2017 in Marvel

Scénář: Dan Slott
Kresba: Ramon Pérez

Tenhle komiks má s volným pokračováním Amazing Fantasy skutečně mnoho společného. Taky je tam nová postava se schopnostmi, která se zaplete se Spideym v době, kdy je zelenáč, a taky vypadá poměrně obskurně. Jenže v Learning to Crawl je to všechno výborně napsáno.

Dokonce je to v konečným důsledku pořádně temný komiks. Dan Slott se neinspiruje, ale přímo ČERPÁ z prvních komiksů se Spider-manem, v nichž ještě Peter Parker měl vážné problémy se sebedůvěrou a občas pateticky máchal pěstičkami a říkal, že všem posměváčkům ukáže. Komiks si z těchto stařičkých věcí bere i hrubější styl Stevea Ditka, kde ho Ramon Pérez velmi dobře napodobuje, ale zároveň je kresba modernizována skvělými barvami, úžasnými přechody a tak dále. Vizuálně je to vlastně Steve Ditko 2.0. Dokonce jsou přímo v komiksu detailně překreslené panely ze starých Spider-Manů.

Dan Slott využívá precizně starých příběhů tak, že bitky se superpadouchy nechává na pozadí, ale soustředí se na Parkerův civilní život, který v jeho začátcích nebyl ideální. Vlastně když najednou z prvních čísel Spider-mana vyškrtneme superpadouchy, je jeho osobní život slušná depka. Toho Slott využívá a do jeho života vymýšlí nové postavy, se kterými se Parker snaží kamarádit. Superhrdinská část pak zahrnuje především střetnutí s klukem, který je Parkerovi velmi podobný a je prvním velkým fanouškem Spider-Mana. Bohužel kvůli hloupým náhodám a Spider-manově hlouposti se jeho život nevyvíjí dobrým směrem a stává se superpadouchem.

Všechno to dohromady neuvěřitelně funguje. Je to důsledné retro, ale zároveň je to hodně svěží příběh. Dá se to brát i jako takový úchvatný remake prvních příběhů se Spideym.

Musím říct, že tímhle mně Dan Slott vyrazil dech. Jeden z nejlepších komiksů se Spider-manem, co jsem četl (a že jich pár bylo).

9/10

Dan Slott, Spider-man

[Top]

Berceuse assassine Vol 3: La mémoire de Dillon (Ukolébavkový vrah 3)

Posted on 17.11.2017 in Evropa

Scénář: Philippe Tome
Kresba: Ralph Meyer

První dva díly „Ukolébavkového vraha“ byly dost pěkným thrillerem o nespokojeném manželském páru s blížícím se tragickým koncem. Místo aby na sebe díly kontinuálně navazovaly, navzájem se doplňovaly a čtenáři se dozvídali nové, někdy dost překvapivé informace. Třetí a závěrečný díl překvapivě přináší úplně nový příběh o jednom indiánovi – ale i ten se nakonec vplete do předešlého příběhu.

Třetí díl je opravdu dost netypický a zdánlivě vůbec do komiksu nezapadá. Scénář je ale velmi zručně napsaný a v duchu komiksu vypráví slušně depresivní příběh o indiánovi, který se vydává do města pomstít svoji rodinu, ale v prostředí města je brzy úplně ztracený.

Najednou se tu oproti předchozím dílům vyskytuje i trochu té mystiky, neboť indián vidí různé duchy a ne úplně racionální souvislosti. Díky tomu ale najednou komiks Ukolébavkový vrah získává novou a dosti působivou rovinu.

Nečekaný, ale zajímavý závěr výborného evropského komiksu.

8/10

Berceuse assassine

[Top]

Doom Patrol 19-34

Posted on 5.11.2017 in Vertigo

Scénář: Grant Morrison
Kresba: Richard Case

Už jsem kdysi kus téhle bláznivé série od Morrisona četl (a byl jsem nadšený), ale teď jsem se rozhodl to dát ještě jednou a pěkně od začátku. (A nadšený jsem pořád).

Granta Morrisona mám rád. Do svých superhrdinských komiksů dává často nějakou tu přidanou hodnotu. Tady obrací superhrdinský žánr úplně na hlavu a strká do něho věci, které jste snad ani nechtěli – dadaismus, černou magii, dětské strachy a tak podobně. A z nějakého zvláštního důvodu to tady funguje.

Že je superhrdinský tým „nesourodý“ je v podstatě dnes povinnost. Ale zde máme člověka uvězněného v dutém těle robota, zafáčovanou oboupohlavní entitu či ženu, která byla v dětství zneužívaná a následkem toho má asi 50 různých osobností (založeno na skutečném případu). Příběhy jsou fakt absolutně šílené, i když vychází z různých filozofických tezí či abstraktního umění. Máme tu superpadoušský tým, který si říká Bratrstvo Dada a vypadají, jak kdyby vylezli z podivných obrazů. Sem tam se tým dostane do nějaké jiné dimenze, kde to opět vypadá jako naprosto neuvěřitelná a nevídaná kombinace umění a architektury. A z hororových příběhů tu třeba je jeden o holčičce, která vypadá jako opička, takže má jen imaginární přátele. Problém nastává, když se ji její imaginární přátele rozhodnou zabít.

Hlavní důvod, proč se mně osobně tak Doom Patrol líbí, je ale ten, že přes tohle všechno Grant Morrison zároveň umí jednu důležitou věc – pracovat s postavami. Spoustu těch bláznivin už jste třeba podobně někde viděli (když ne v komiksu, tak ve filmu či literatuře), ale jeho postavy jsou napsané tak, že vám na nich záleží. Jsou tam situace, které můžete už znát odjinud… Superhrdina hořekuje nad svým ošklivým tělem, někdo přichází o svého milovaného, protože se změnil v odlišnou bytost… Ale Morrison z toho umí vytěžit tak vypjaté a úchvatně zpracované chvíle, že se jedná o mistrovský způsob vyprávění.

Doom Patrol je mistrovské dílo o jednom z nejneobvyklejším týmu, který se kdy objevil v umění. Je to surrealistické, ale zároveň to má srdce.

10/10

Doom Patrol, Grant Morrison

[Top]

Edge of Venomverse + Venomverse

Posted on 26.10.2017 in Marvel

Scénář: Cullen Bunn a další
Kresba: Iban Coello a další

Další z marvelovských eventů, který se tentokrát spíše držel tak nějak v pozadí – už proto, že se neodehrává v hlavní realitě. Námět je jednoduchej. Vychází se tu z nápadu, že by různí slavní superhrdinové mohli mít podobného symbionta jako má Venom (a chvilku měl Spider-Man), takže budou nabušenější, ale taky černější a trochu víc slizští. A jo, vizuálně to vypadá zajímavě.

V Edge of Venomverse se každé číslo věnuje jednomu takovému superhrdinovi a každý je od jiné autorské dvojice. Ghost Rider má docela zajímavou zběsilou kresbu a Gwenpool má docela fajn příběh, kde se snaží sbalit Daredevila, ale v cestě jí stojí její šéf, o němž přemýšlí, že ho sežere. Ostatní komiksy jsou docela fajn, někdy jsou docela dobře napsané, jindy mají docela zajímavou kresbu… Ale jako celek je tahle minisérie spíš průměrem, která nikam nevede.

Samotná hlavní událost Venomverse vypadá ze začátku nadupaněji. Píše ji Cullen Bunn, který napsal už pár super komiksů, a tady se taky docela snaží. Všichni tihle Venomové z paralelních vesmírů jsou přeneseni do jiného světa spolu s „naším“ Venomem, aby bojovali proti likvidátorům Venomů, což jsou takové bílé malé věci, co vypadají jako rostlinky. Ty mají však překvapivě vysokou likvidační účinnost proti Venomům a ještě k tomu jim dokážou vlézt do hlavy a ovlivňovat jejich myšlenky, takže na jejich poražení bude potřeba celá armáda… Venomů.

Zajímavý je, když do boje vytáhnou i magora Carnage nebo když se Venom-Deadpool chová docela nepředvídatelně. Ale velmi brzo Venomverse ukáže, jak nezajímavý má příběh. Prostě černé věci bojují proti bílým a drtivá většina postav je z paralelních vesmírů, takže můžou umírat, ale nás to nemrzí, protože nijak zvlášť dobře představení nejsou.

Venomverse je tedy nakonec zcela obyčejnou záležitostí. Nic, co bych nějak zvlášť doporučoval číst.

6/10

Cullen Bunn, Venom

[Top]

1/2 Prince Vol 1-2

Posted on 26.9.2017 in Manga

Scénář: Yu Wo
Kresba: Yu Wo

Fantasy komiks z Tchaj-wanu, u kterého bych osobně vůbec nepoznal, že není z Japonska. Protože jako správná manga v sobě ukrývá něco pro běžné Evropany bizarního. Zde jde konkrétně o změnu pohlaví.

Manga… pardon „manhua“ začne docela pěkně. Fantasy svět je ve skutečnosti propracovaná virtuální hra a změnu pohlaví ve hře podstoupí jedna holka, která chce svému bráchovi ukázat, že i ona může být rovnocenným hráčem. Střet s ním ve hře je ale úplně na pozadí děje, víc se 1/2 Prince věnuje tomu, jak jsou holky i kluci na hlavní hrdinku s pohledným mužským avatarem nadržení.

Ze začátku se docela zajímavě formuje parta kolem hlavní hrdinky a nadrženost holek a zmatenost kluků, kteří na něm něco vidí a nechápou co, je taky nejdřív docela sranda. Dojde i na nějakou akci s monstry a kresba je pěkná – i když jen co se týče postav, se kterými si autorka vyhrává, na prostředí docela kašle. Jenže čím dál víc vidíme uřvané ženské a tajemné krásné chlapíky a příběh jde úplně do kopru.

Možná se v dalších knihách 1/2 Prince vrátí více k fantasy příběhu, ale ani ten mě až tolik netankoval, abych se kvůli ní ke komiksu vrátil. Takže za mě dohromady průměr.

6/10

[Top]