Rainbow Vol 1-2

Scénář: George Abe
Kresba: Masasumi Kakizaki

Rainbow_volume_1_coverVěznice je vděčné téma pro fikci. Vysvobození z věznice Shawshank, Zelená míle či seriál Oz dokáží z diváka vyždímat pořádně silné emoce. Přesně tímhle způsobem na nás jde i japonská manga Rainbow.

A je to teda mazec. Jenže… Japonci se rádi do toho pořádně opřou, když jde o násilí. V tomhle komiksu proto vidíme ultradrsnou věznici z poloviny 20. století, kde jsou mladiství věznění v přeplněných celách, vykonávají těžkou práci, jsou dozorci surově biti a někteří dokonce i znásilňováni. Vše je ještě k tomu vyobrazeno pořádně temnou kresbou. Také je nám však naznačováno, že existuje nějaké světýlko (duha?) naděje na konci tunelu a to v podobě přátelství.

Ze začátku je komiks fakt síla. Například je dech beroucí hned úvodní scéna, v níž nová skupinka trestanců v dešti nastupuje do autobusu. Musí mít přes hlavu pytle, díky čemuž vypadají pro okolní přihlížející, zvlášť pro jednu malou holčičku, jako monstra. Mladí vězňové jsou však pod pytli vystrašenější než oni…

Postupně poznáváme ústřední partu, a i když někteří jsou vizuálně opravdu oškliví, všichni jsou to správní hoši. A to až moc. Jasně, někteří mají na svědomí i vraždu, ale vždy je obhajitelná snad i pro ty nejtvrdší soudce (jeden třeba zabije chlapa, který se chystá znásilnit malou holkou). Nejdřív jsou na sebe kluci nabroušení, ale zvlášť jeden z nich jim ukáže cestu tím, že trpí za jejich hříchy. V podstatě on je Ježíš a oni jsou jeho svatí. Což začne být dost divný, když máte skupinku kluků, kteří jsou shodou okolností na stejný cele a shodou okolností jsou všichni jedni z nejsprávnějších kluků, kteří měli zároveň všichni šílenou smůlu a byli dohnáni okolnostmi udělat menší či větší trestný čin.

Na druhou stranu ti, co jsou proti nim, jsou všechno ztělesnění zla. Dobro u hlavních hrdinů bych byl ještě ochoten přijmout, ale zlo antagonistů postupně působí směšně. Vězeňský doktor znásilňuje děti, hlavní dozorce chce zabít hlavního hrdinu, protože ho jednou zesměšnil, a pak tu je ještě třeba stará tlustá mamina, co zneužívala jednoho z ústřední party. Všechny tyto postavy vypadají maximálně ošklivě a nechutně, jako příšery z pohádky.

Příběhy jsou rámovány patetickými vyprávěnky od autora mangy, který se nás snaží přesvědčit, že něco podobného sám zažil (byl taky ve vězení). Já mu to ale nějak nežeru. Nemyslím si, že v Japonsku žijí jenom lidi bez chyb a lidi, co jsou monstra. Tady opravdu není nic mezi tím, takže se komiks stal pro mě patetickou blbůstkou, která se bere šíleně vážně. Je však výborně nakreslená a skvěle se čte. Dva booky mi ale bohatě stačí.

6/10

grainbow_v2_ch20_p187 nrainbow_v01_008 nrainbow_v01_016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *