Monthly Archives: Listopad 2016

Power Girl 13-27

Scénář: Judd Winick. Matthew Sturges
Kresba: Sami Basri, Hendry Prasetya

power-girl-024-2011-digital-empire-001Tahle série s vyzývavou superhrdinkou mě vcelku bavila, tak jsem se rozhodl ji i dočíst – což nebyl takový problém, protože byla ukončena 27. číslem.

Předchozí čísla byla místy velmi vtipná a měly super kresbu. Zde máme nové kreslíře Sami Basriho a Hendryho Prasetyu, kteří sice nemají takový komediální švih, ale rozhodně se na jejich kresbu dobře kouká a díky barvám působí i vcelku originálně. Bohužel i scenárista byl vystřídán za nového, konkrétně Judda Winnicka. Žádný velký kvalitativní sešup se nekoná, ale to především proto, že předchozí čísla sice byla fajn počtení, ale o nic výjimečného se nejednalo.

Celá nálada komiksu se tu mění. Power Girl zde řeší závažnější věci… Zlého a nebezpečného Maxwella Lorda, jehož si ale nikdo nepamatuje díky jeho superschopnostem, mága, který útočí na Power Girl i na Supermana (protože magie je jedna z mála věcí, proti které nejsou kryptoňani odolní) a dojde i na čísla, která by se dala označit za politická.

Konkrétně se jedná o příběh nespravedlivě obviněného Araba se superschopnostmi, který byl pro mě jedním z nejlepších čísel od Winicka. Na konci ještě nastupuje na roli scenáristy Matthew Sturges, který napsal také trochu politický příběh, protože v něm ženy a holky bojují díky Power Girl za „empowerement“. I tento příběh mě zaujal víc než nějaké bitky s fialovými monstry a přerostlými magickými dinosaury.

Jediný větší přešlap je poslední číslo od Sturgese, který má stokrát ohraný námět – padouch před hrdinu dá zdánlivě nemožný úkol zachránit několik nebezpečných situací najednou. Z nějakého důvodu mi tento příběh v jeho podání přišel neuvěřitelně nudný a otravný. To rozhodně nebyl nejlepší způsob jak ukončit sérii.

Cca druhá polovina série Power Girl je znatelně méně komediální a o trochu horší než první půlka od Graye, Palmiottiho a Amandy Connerové, ale stále se jedná o solidní superhrdinské čtení.

7/10

power-girl-016-2010-digital-empire-009 power-girl-020-2011-digital-empire-005 power-girl-024-2011-digital-empire-009

Ashita No Joe Vol 2-3

Scénář: Osamu Dezaki
Kresba: Osamu Dezaki

5191998-03Tuhle japonskou boxerskou klasiku jsem kdysi s chutí načnul a teď se k ní vracím. Je to pořádně stará záležitost, svou cestu ke slávě započala v roce 1968. V té době ještě styl manga nevypadal tak jako dnes, spíše připomínal cartoon styl z amerických seriálů či současné evropské komiksy zaměřené na mladší publikum (např. Tintin).

Už ale před skoro 50 lety to Japonci uměli v komiksu pořádně rozjíždět. Ashita No Joe může vypadat na první pohled kresebně jednoduše, ale například dynamika je parádní a Osamu Dezaki umí vyprávět pomocí obrázků se zdánlivou lehkostí, kterou by mu mohli kreslíři závidět i dnes.

Příběh se točí kolem chlapce jménem Joe, který má talent pro box, ale je spíše flákačem a frackem, co vyrůstal na ulici a podle toho se často chová. Zásadní zvrat nastává ve druhém booku, kdy už má policie všech jeho kousků dost a zavře ho do drsného pasťáku, který je regulérní věznicí s přísnou ostrahou. Jeho boxérský mentor Danpei se ale ani teď nevzdává a do věznice navíc přijíždí pomáhat i krásná dívka z lepší rodiny, z nichž jsou všichni paf, ale Joe jí dává její hranou svatouškost pěkně sežrat.

Ashita No Joe je místy temný, ale převážně jde o zábavné počtení, který umí čtenáře skvěle napínat. Poměrně realisticky a bez příkras ukazuje myšlení lidí, a proto i když jde v jádru o dobrodružný příběh o dětech, skrývá v sobě i mnoho obecných pravd o tom jak svět funguje.

Skvělá manga, která rozhodně s lety nezestárla.

8/10

9-1 9 18

[Top]

Muži hněvu

Scénář: Jason Aaron
Kresba: Ron Garney

big_muzi-hnevu-nd2-291542Jason Aaron je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, takže s tímhle kouskem jsem neváhal a jsem moc rád, že ho u nás Crew vydala.

Začnu trochu kriticky – autor nás v úvodu připravuje na něco neuvěřitelně temného, drsného a mrazivého. Něco, co si mohl dovolit teprve v tomto komiksu a tak dále. No, komiks rozhodně není pro malé naivní dětičky, ale pokud jste už nějaký ten drsný komiks přečetli, tak vás Muži hněvu nijak zvlášť nezarazí. Myslím, že i sám Aaron už napsal mnohem „hnusnější“ věci.

Co však komiksu rozhodně nemůžu vytknout je jeho zábavnost. Aaron to má scenáristicky v ruce, a tak čtenáři připravil brutální jízdu plnou napětí. Komiks o rodině Rathů, v nichž v každé generaci je větší vraždící magor než v té předchozí, se čte v podstatě sám.

Muži hněvu jsou v podstatě přímočarým akčním komiksem… ale natolik zručně vytvořeným (scenáristicky i kresebně), že se často blíží pomyslnému stropu, jak se má takový komiks dělat.

Bohužel po neuvěřitelně našlapaných číslech přichází závěr, který je fajn, ale takovýhle komiks by si zasloužil něco víc kulervoucího. A finále je bohužel (nejen) pro tenhle druh komiksu hodně důležitý, a tak nemůžu dát až tak vysoké hodnocení, jaké bych chtěl. Určitě ale doporučuju přečíst.

8/10

muzi-hnevu-1 normalni_image 007-028.indd

[Top]

Annihilation

Scénář: Keith Giffen, Dan Abnett, Simon Furman, Javier Grillo-Marxuach, Andy Lanning
Kresba: Renato Arlem, Giuseppe Camuncoli, Andrea Di Vito, Scott Kolins, Jorge Lucas, Mike McKone, Gregory Titus, Kev Walker

annihilation_prologue_vol_1_1_textlessVelký vesmírný event Annihilation je záležitost, kterou mnozí fanoušci komiksu naprosto adorují. Já se jí delší dobu spíš vyhýbal, protože nejsem kdovíjaký fanoušek sci-fi, ale teď jsem se do tohoto kousku vrhnul… a jsem za to velmi rád.

Před samotným eventem tu máme krátké minisérie, v nichž se seznamujeme s jednotlivými postavami. Máme tu Silver Surfera, Draxe, Novu, Ronana a Super Skrulla. Upřímně řečeno jsem byl zvědavý pouze na Surfera a Draxe, kteří už u mě předtím někde zabodovali (Draxe, se přiznám, jsem znal jenom z filmu Strážci galaxie), ostatní jsem znal trochu a nebyli to hrdinové, u kterých bych děsně toužil si přečíst jejich samostatný komiks… což by byla chyba! Protože každá tato minisérie je vynikající a každá nám ukáže ústřední postavu velmi zajímavým a poutavým způsobem. Například Ronan je tu fakt působivý drsoň a Super Skrull zde má taky velmi dobře vymyšlený a poměrně drsný příběh. Celkově Annihilation je rozhodně pro už trochu odrostlejší komiksové čtenáře (ne děti), protože mnoho postav je antihrdiny, pohybují se někde mezi dobrem a zlem.

Postavy jsou tedy v minisériích představeny naprosto excelentně. A to scenáristy i kreslíři – všichni odvádějí výbornou práci a do toho ještě obálky maluje mistrovský Gabriele Dell’Otto. Na hlavní minisérii Annihilation jsem tedy byl pořádně natěšený.

Bohužel samotný Annihilation není vůbec špatný, je to pořádná akční sci-fi jízda, ale ty úchvatně představené charaktery se zde nepodařilo efektivně spojit dohromady. Něco takového musí být zatraceně těžké, takže to autorům nemůžu moc vyčítat, ale přeci jen tento „crossover“ mohl být propracovanější.

Každopádně i tak samozřejmě hlavní postavy uvidíme, dojde i na několik působivých scén a pěkný závěr. Jen prostě ve srovnání s představovacími minisériemi působí komimks trochu ploše.

Dojem kazí závěrečná minisérie Heralds of Galactus, v níž vidíme různé vesmírné bohy a polobohy, jejichž původ se dost obšírně vysvětluje. Vždy dojde i na fajn akci, ale předtím jsem si musel skoro až vytrpět různé popisy vzniku vesmíru (založeném na marvelovských postavách, ne opravdové fyzice) a nepříliš zajímavých božských entit.

Annihilation je skvělá vesmírná záležitost, v níž vás čeká krásná kresba, parádní akce a skvělé charaktery. Ústřední minisérie s postavami jsou ale o třídu lepší než samotný komiks.

8/10

annpro001018 clipboard01 clipboard02

[Top]

Batman: Soví město

Scénář: Scott Snyder, James Tynion IV
Kresba: Greg Capullo, Jonathan Glapion, Rafael Albuquerque, Jason Fabok, Becky Cloonan, Andy Clarke, Sandu Florea

big_batman-sovi-mesto-180604První kniha od Snydera, která vítá Netopýra v novém „restartu“ DC světa, nebyla vůbec špatná, ale o nic dechberoucího, co každý milovník komiksu musí mít doma, nešlo. Dvojka je na tom podobně.

Opět je tu poměrně zajímavý příběh o starodávné soví sektě, která je rozlezlá po celém Gothamu a ze stínů vraždí nepohodlné lidi, a o naštvaném Batmanovi, který se je teď snaží vymýtit. Je možné, že tenhle soví příběh se ještě dál rozprostírá v dalších DC sérií, protože jsem měl občas pocit, že mi chybí nějaké souvislosti. Gradace příběhu tu taky absentuje.

Kresba je pořád skvělá a vypíchnout musím dva příběhy, které nesouvisejí s hlavní dějovou linkou. První je příběh na konci, který má sice cartoon kresbu, ale je poměrně temný a ukazuje dva sourozence, co žijí v jedné z těch horších částí Gothamu. Chlapec trpí šikanou kvůli své homosexualitě, jeho technicky zručná sestra se mu snaží pomoct a samozřejmě se do toho zapojí i Batman.

Druhý příběh je jakýmsi rebootem padoucha Mr. Freeze. Máme tu jeho nový origin následovaný parádním střetem s Batmanem. Nebudu spoilerovat, ale u Freeze je jedna zásadní změna, která může změnit pohled na tuto postavu, a mně osobně se tak zamlouvá víc a připadá mi nyní realističtější a zajímavější. Tento jednosešitový příběh je pro mě jednoznačně nejlepší věc v celé této knize.

Celkově vedlejší věci často upoutaly mou pozornost víc než dějová linie se sovími vrahy, která není vůbec špatná… jen se prostě nejedná o nic extra působivého a už vůbec ne originálního. Dohromady je ale tento book fakt poctivým batmaním počtením.

8/10

5 pcs_1-1380788375 pcs_1-1380788491

,
[Top]