Scénář: Robert Kirkman
Kresba: Tony Moore, Charlie Adlard

Kdysi dávno jsem četl prvních pár desítek dílů této série, která mě nadchla a děsně jsem si přál, aby z komiksu udělal seriál. To se mi nakonec splnilo, a i když jsem mezi fanoušky komiksu spíše v menšině, seriál se mi líbil hodně. Konkrétně první tři série. U čtvrté už začínalo nadávat příliš moc lidí, a tak jsem se rozhodl si dát se seriálem pauzu a „vrátit se ke kořenům“. Nyní se ale tedy srovnáváním se seriálem nevyhnu.

Prvně tedy musím říct, že jsem byl teď po letech velmi překvapen, jak komiks nejde tolik do hloubky co se týče postav jako seriál. Zvlášť právě během těch prvních pár desítek čísel je mnoho postav spíše jen tak načrtnuto. Jsou napsané dobře a na mainstreamové poměry často i dost realisticky, ale prostě se Kirkman tolik nevěnuje jejich psychologii jako v seriálu. Třeba i různé „rozpady“ osobností a osobní krize se dějí spíše rychle a akčně, ne postupně s větší gradací. Asi tak po 25 číslech ale přeci jen i Kirkman začne na psychologii více klást důraz, takže vidíme i věci jako „vinu přeživších“. U postav taky moc nepomáhá fakt, že kresba je sice pěkná, ale někdy bývá problém některé charaktery rozlišit… zvlášť u blonďatých členek skupinky jsem míval často problém. Nemůžu si pomoct, ale v tomhle ohledu u mě seriál prostě vede. Koho psychologie zajímá, bude si mnohem víc mlaskat u seriálu. Na druhou stranu komiks má do povrchních charakeristik velmi daleko.

V čem však komiks seriál určitě převyšuje je drsnost. Řekl bych, že Kirkman se nesnaží šokovat za každou cenu, naopak spíše „přirozeně“ dochází ke scénám, u nichž zamrazí a mnohé z nich jsou nezapomenutelné. Seriál sice rozhodně není pro citlivější povahy, ale skutečné a zajímavé gore věci vidíme až v komiksu.

To jde ruku v ruce taky s akční stránkou komiksu. U seriálu se na akci musí čekat, zde ji vidíme mnohem častěji. A protože akce je podpořená dobře napsanými postavami a drsností, jedná se často o dechberoucí a úchvatnou záležitost.

Tak asi na stejno se seriálem je tu jeden z hlavních důvodů, proč je v mých očích Walking Dead tak oblíbený – a to je jednoduše nápaditost. Kirman má skvělé nápady, kam se může příběh ubírat, co se může postavám stát a jak ještě zombie/postapokalyptický žánr využít.

No a na závěr taky klišé, ale nemůžu si pomoct – komiks Walking Dead je neskutečně čtivý. U sériích máte často uzavřené příběhy (story arcy) a i zde se dá takto komiks „rozparcelovat“, ale na čtenáře tento komiks působí spíš tak, že prostě před ním neustále plyne… a to zatraceně zajímavým způsobem. Někdy je fakt těžký se od tohoto komiksu odtrhnout.
Komiks Walking Dead vyniká v mnoha věcech. A v tomto megasvazku jsem si parádně užil příběh Ricka a jeho party přeživších, kteří ve světě prolezlém zombiemi hledají klidné místo na život.

9/10